Wurzjoch, italsky Passo delle Erbe a ladinsky Ju de Börz, je velmi dobré výchozí místo pro okruh kolem Peitlerkofelu, kterému se říká také Sass de Putia. Hlavní výhled dostaneš už přímo ze sedla, takže se vyplatí přijet brzy a nezačít hned šlapat.
My jsme vyráželi na konci září kolem východu slunce. V údolích ležela inverze, vzduch byl čistý a na trase byl klid. Právě konec září nám pro tenhle trek dává smysl: hlavní sezona už doznívá, ale počasí ještě může být dost dobré na celý den v horách.
Za sucha nejde o technicky náročnou túru, pořád je to ale normální horský trek. Nejvíc práce dá výstup do Forcella de Putia. Zbytek okruhu je hlavně plynulá chůze přes louky, kratší lesní úseky a místa s výhledem zpět na severní stěnu Peitlerkofelu.
Parkování na Wurzjoch
Přímo na Passo delle Erbe je větší parkoviště. Logistika je proto jednoduchá: začneš i skončíš na stejném místě. V letní sezoně, přibližně od června do října, se za parkování v sedle přes den platí.
Oficiální turistické informace Jižního Tyrolska zároveň upozorňují, že míst je omezený počet a parkování podél silnice se může pokutovat. V červenci, srpnu a o pěkných víkendech je proto lepší přijet brzy. Ještě klidnější varianta je konec sezony.
Příjezdové silnice jsou místy úzké, hlavně ze západní strany od Brixenu, Afers a Villnöss. Z Val Badia bývá příjezd jednodušší, ale i tak se před cestou vyplatí zkontrolovat aktuální stav silnic a sezónní uzávěry.
Ze sedla do Forcella de Putia
Z Wurzjoch jsme nejdřív šli krátce po silnici a potom odbočili do kopce směrem na Forcella de Putia. Tady nabereš většinu výškových metrů. Stezka stoupá pod severní stranou Peitlerkofelu a před sedlem je kamenitější.
Forcella de Putia je nejvyšší a nejdůležitější bod okruhu. Zároveň se tady mění charakter trasy. Za tebou zůstávají výhledy zpět k průsmyku a před tebou se otevírá volnější krajina s loukami a horskými salašemi.
Tenhle první výstup není dobré podcenit. Za dobrého počasí není exponovaný ani technický, ale je dost strmý na to, aby pak zbytek dne působil výrazně lehčeji. Na konci září se hodí teplejší vrstva, i když předpověď vypadá dobře. V sedle může foukat a rána jsou studená.
Cesta 35, Rundweg Peitlerkofel a Gomajoch
Za Forcella de Putia trasa klesá a napojuje se na širší okruh Rundweg Peitlerkofel. Pokračovali jsme po cestě 35 přes otevřené louky, kde je chůze klidnější a výhledy se postupně mění.
Právě tahle střední část je hlavní důvod, proč jít trek jako okruh. Nedíváš se pořád na stejnou stranu hory. Cesta obtáčí masiv, vede přes pastviny a působí volněji než nástupní část blízko sedla.
Gomajoch je přirozený kontrolní bod před návratem. Odtud se trasa stáčí zpět k Wurzjoch. Krajina je zase zelenější, přibývají lesní pasáže a mezi stromy se občas ukáže Peitlerkofel z jiného úhlu.
Klettergarten Wurzjoch Peitlerkofel
Před návratem do sedla jsme se zastavili ještě u Klettergarten Wurzjoch Peitlerkofel. Je to lezecká oblast pod severní stěnou, kde jsou velké balvany a sportovní cesty v hodně pěkné poloze.
I bez lezení je to dobrá krátká zastávka. Balvany změní charakter cesty a pohled zpět na stěnu Peitlerkofelu je jiný než z otevřených luk. Pro lezce je to známé místo na léto a podzim, ale do běžného treku ho ber spíš jako zajímavou odbočku, pokud nemáš vybavení a čas na lezení.
Od lezecké oblasti je návrat na Wurzjoch už jednoduchý. Poslední úsek uzavře okruh zpět u stejného parkoviště, takže není potřeba řešit autobus ani druhé auto.
Kdy vyrazit
Konec září je pro tenhle okruh velmi dobrý termín. Největší letní nápor už je pryč, parkování bývá jednodušší a počasí ještě často dovolí plnohodnotný den v horách. Předpověď je ale potřeba brát vážně, protože většina trasy vede nad 2 000 metry a podmínky se umí rychle změnit.
Na focení dává největší smysl začít východem slunce přímo v sedle. Nemusíš být vysoko na trase, protože Wurzjoch je samo o sobě výhledové místo. Když se v údolích drží inverze, může být právě ráno na průsmyku nejsilnější částí dne.
Nejjednodušší dobrá varianta je tahle: začít na Wurzjoch, vystoupat na Forcella de Putia, pokračovat po cestě 35 na Rundweg Peitlerkofel směrem ke Gomajoch, zastavit se u lezecké oblasti a vrátit se do sedla. Je to kompaktní okruh, který ukáže hlavní strany Peitlerkofelu bez výstupu na vrchol.